Faraoni

Fara... kdo?

Egyptský titul pro vládce Egypta, kterému říkáme faraon, zněl Nisu nebo Itai. Egypťané svému vládci neříkali faraon. Faraon je pouze hebrejská výslovnost egyptského slova Per-Aa, neboli Velký dům.

S nástupnictvím na trůn to v královské rodině nefungovalo vždy tak jednoduše, aby nejstarší panovníkův syn po smrti otce nastopupil na trůn. Faraon mohl mít více žen, ale jen jednu hlavní manželku, neboli královnu. Dědic se tak zpravidla vybíral z řad dětí hlavní manželky. Aby faraonův syn uplatnil svůj nárok na trůn, tak si kolikrát bral za ženu vlastní sestru. Stávalo se, že někdy vládli dva panovníci zároveň - starší král a jeho mladší spoluvladař (za normálních okolností otec a jeho nástupce - z pravidla syn). Jako příklad můžeme uvést faraona Amenemheta I., který svým spoluvládcem - nástupcem učinil svého syna Senvosreta.

Někdy se stávalo, že hlavní manželka měla jen dcery, a tak se faraonem mohl stát syn některé z vedlejších manželek. Jedinou podmínkou jeho nástupu na trůn bylo, že si musel vzít za ženu svou sestru (z řad dcer hlavní manželky). Čas od času se faraonem mohl stát i prostý Egypťan, ale opět si za ženu musel vzít jednu z dcer hlavní manželky. Tak tomu bylo v případě Snofreva, který se oženil s princeznou Hetepheres (dcerou krále Huneje). V roce 2613 př.n.l. nastoupil na trůn a založil čtvrtou dinastii.